Kračun na Rabouni 2024

Kračun, svátek zimního slunovratu, jsem se rozhodl slavit s komunitou Spolku Rabouň. V rámci této oslavy byl plánovaný obřad a věštění z vosku. Se Sebastianem jsem se dohodl, že po obřadu udělám přednášku o tradicích tohoto svátku.

Někdo přinesl k ohništi kromě jiného džbán s černými uhlíky. Jedna z bytostí, která byla jedním ze tří domluvených obřadníků, se na mě podívala a říká: "To si mám namazat na obličej?" Odpovídám: "Podle tradice se tak nalíčil ten, kdo při obřadu představoval Starého, tedy ducha našich předků." Bytost na to: "Přišlo to ke mně, tak tu výzvu neodmítám a s pokorou ji přijímám, natři mě." Uhlíky jsem rozmačkal mezi prsty a natřel její tvář. Při tomto líčení bylo zřejmé, že do bytosti přichází duch předků. Byl s pokorou přijat. (O bytosti, která se propůjčila Starému, tedy duchu předků, budu dále psát jako o Starém.)

Kruh okolo ohniště byl už zaplněn účastníky slunovratového obřadu. Starý si zul boty i přes to, že byla teplota byla okolo 4 st. C. Starý: "Potřebuji být výše." V ten okamžik jsem si vzpomněl na obřady Starého na Slovensku, kdy je vyzdvižen na vozembouchách čtyřmi chlapy. Letmým pohledem jsem zjistil, že nic, co by se dalo použít, v dosahu není. Přihlížejícím jsem začal vysvětlovat starozvyk, ve které je Veles zimním bohem a byl zpodobňován jako "Starý", tedy duch předků. Mimo jiné je Veles i divem či bohem světa zesnulých slovanů. Z kruhu vystoupili dobrovolníci, kteří zvedli Starého na svá ramena. Vzpomněl jsem si na nápěv Žiarislavovy písně Voláme Roda. Ta se ujala, a tak se Starý, nesen na ramenou dvěma junáky, začal pohybovat v kruhu okolo ohniště, v kterém čekala hranice na zapálení. Pak Starý požehnal položením ruky na jednotlivé hlavy, čímž požehnal jednotlivcům a jejich rodům. Bytost skrze sílu Starého vnímala jednotlivce i celé jejich rody, kterým bylo požehnáno. Po té Starý pronesl: "Vy jste Ti, kteří mě nesou na svých ramenou, a já musím být nad Vámi, abych Vás ochraňoval." Poté Starý sesedl na zem, kde ukloněním se poděkoval obřadnímu místu. Aby byl kruh dávání a přijímání celistvý, natažením rukou směrem ke Starému jsme mu poděkovali. Tak jako on požehnal nám, tak i my jsme požehnali jemu.

Samotný obřad oslavy zimního slunovratu pak začal očištěním lidí kouřem a Lugar obřadním vykřesáním ohně zažehl připravenou hranici. Za zpěvu písní jsme obešli Rabouň a ohni s osobním přáním obětovali bylinky. V přestávkách mezi obřadními písněmi jsme připíjeli z kohoutího čerpáku, s provoláváním dalších přání se připíjelo medovinou. Během dalších přestávek mezi písněmi jsem vyprávěl o starozvyku mrváně, který byl upečený pro tuto příležitost a také o zvyku hořícího dubového polene a věštění z jeho plamenů.

Při ukončování obřadu si Starý opětovně nechal začernit tvář, tak jako při jejím počátku, abychom se vrátili k původní síle toho všeho a obřad ukončili. Poslední slova Starého zněla: "Máte sílu unést i to, co unést nelze." Poté mě bytost požádala o sejmutí síly Starého, kterého jsem s poděkováním vrátil do obřadního ohně a celý obřad ukončil. Nikdo nečekal, že mezi náš přijde Starý a projeví se tak jak je známo z minulosti.

Děkuji Spolku Rabouň, jeho příznivcům, autoru fotek Pavlu Klegovi a autorce videa Ester Zmrzlíkové.

zdroj: Kračun na Rabouni 2024

Kupalo 2024

 

Kupalo 2023

 

Ahoj, také musím podat info a zároveň velkou pochvalu o sobotním a pro některé i nedělním Kupalo - u Ondry, přímo na břehu řeky Moravy, krásné a klidné místo. Také perfektní Ondrova příprava. Bylo třeba prosekat louku na obřad a prosekat cestu, do slova, džunglí k užitkověmu ohni a nachystat ho, pak nařezat a ukotvit 4 louče a připravit místo na obřadní oheň. Pochvala Ondrovi a Marušce, také jeho šikovným a milým dětem, měl vše dokonale připravené. My jsme jen nanosili dřevo a nabídli upečený slaný koláč. Maruška vařila na ohni moc dobrou kotlíkovou zeleninovou polévku a muži připravili vatru. Před západem slunce jsme se, každý po svém koncentrovali na tep Země. Troubením na roh nás Ondra svolal na obřadní místo. A pak celá akce začínala u vatry s kompletní "choreografií" obřadu - tlo, čtyři Louče vysoké přes metr, pochodně, každý i všechny děti si nasbíral devatero kvítí a pak nám z nich Dobroslava věštila, také jsme my ženy zatančily předem nacvičený tanec, Ondra na roh, Petr na koncovku - úcta živlům i svět. stranám, nádhera. Pak jsme dlouho zpívali mnoho, mnoho písní podle zpěvníků od Ondry. K půl noci jsme také pouštěli rozsvícené loďky, do temné noci. (ty připravila Maruška s dětmi předem.) Pak jsme my hradečáci museli odjet. (Pavel šel v v neděli sloužit už po 6h ráno.) Ondrovi velký dík. Pro mne to byl opravdu zážitek. Díky Majka

Slovanská svatba

 

Zasvěcení Rodové aleje 2021

Rodová alej
Výsadbu prvních stromů do Rodové aleje poznamenala covidová opatření, a proto se letos uskutečnila na etapy. První část, samotná výsadba, proběhla v březnu. Jednadvacet ovocných stromků - hrušní, švestek a meruněk, zasadily do země ruce zručných tatínků, kteří tak dostáli jedné ze tří pradávných mužských povinností (zasadit strom, postavit dům a zplodit syna). Asistovaly i maminky, protože kontrola musí být, a svou pomocnou ručku podaly i děti, jejichž povinností bylo odnést si domů kus té rodné hroudy na oblečení nebo botech na památku. (O výsadbě jsme psali v letošním červnovém Zpravodaji.)

K samotnému obřadu, který vedl ceremoniář neboli žrec Petr Dragel Vosátko z organizace Slovanský kruh, došlo až nyní. Společným poselstvím v duchu dávných staroslovanských tradic tak přítomní rodiče popřáli stromům, díky nimž pomyslně svým dětem zasadili kořeny do tohoto kraje, dlouhý růst a plodnost.
Z plodů těchto a v dalších letech vysázených ovocných stromů se budeme moci jednou těšit všichni. Až tedy jednou půjdete na procházku od Obory směrem do polí ke Skalici, budete mít možnost ochutnat ovoce, nebo třeba jen spočinout v jejich stínu.
Na závěr nutno zmínit, že tak jako někomu odejde cukrovka, tak nám z aleje odešla jedna meruňka. Po svých těžko, jelikož to není trifid, ale jelikož ji nenechavá ruka nikde v okolí nepohodila, lze se domnívat, že roste někomu na zahrádce. Snad se o ten stromek onen nenechavec dobře stará...


text: https://www.mestosmirice.cz/zivot-ve-meste/d-2312 
foto: https://www.mestosmirice.cz/gp/id_galerie=1107 

Noc ohňů 2015